Pojmenovat tuto italskou specialitu v češtině je trochu
těžší, v italštině zní krásně a prostě: seppia al nero.Jak jednoduše zní, tak jednoduše se i vaří a výsledek je excelentní. Poprvé jsem tuhle dobrotu jedla v Itálii, připravil ji jak jinak náš kamarád Edoardo. Jana, jeho manželka, se při pohledu na černou hmotu zarazila a do jídla se vůbec nehnala a nakonec jsme si přidávali všichni.
Na 2 větší porce potřebujeme:
- 800 g očištěné sépie
- 2 lžíce najemno nasekané plocholisté petržele
- 1/2 skleničky suchého bílého vína
- 2 lžíce krájených, opravdu zralých rajčat
- 2 stroužky česneku
- 1 najemno nakrájenou cibulii
- sépiovou čerň
- olivový olej
- sůl
- pepř
1. Sépii nakrájíme na kousky dlouhé asi 2 centimetry.
2. Cibuli nakrájíme najemno, totéž provedeme i s
petrželkou. S mezzalunou dosáhneme dokonalé jemnosti přesně tak, jak to po nás
požadoval při vaření puntičkářský gurmán Edoardo.
3. Rajčata podusíme zvlášť na olivovém oleji, až vznikne
pěkně rozvařená kaše.
3. Na oleji osmahneme celé stroužky česneku, až olej vsákne
jeho aroma, vyjmeme.
4. Přidáme cibulku a krátce osmahneme, nesmí ale
zezlátnout. To je zásadní prohřešek v
italské kuchyni!
5. Na cibulku přidáme
nakrájené sépie a dusíme asi 15 minut.
6. Do vína přidáme sépiovou čerň a rozmícháme. Pokud nemáme
čerň přímo ze sépie, přidáme ze sáčku, dostane se koupit třeba v Makru. Vlijeme
do sépiové směsi, přidáme rozvařená rajčata a vaříme 20 minut. Nakoc přidáme
nasekanou petrželku.
Podáváme s ogrilovanou polentou, hodí se i bageta.
Tip:
Kuchání sépie je pracný proces, ideální je nechat si ji
vyčistit, ale pozor! Řekněte si o váček
se sépiovou černí. Nebo kupte již
očištěnou a čerň přidejte ze sáčku. Pokud kupujete nekuchanou, počítejte s
velkým odpadem a raději sépie vemte více.
Tentokrá jsem sépii vařila v Paříži u kamarádky Jany, na trhu Marche d´Aligre, ráji všech hospodyněk, jsme si sépii nechaly vykuchat, což bylo milé, ale z váhy nám podstatně ubylo. Váček s černí také nebyl moc vydatný a neměla jsem po ruce ten "kouzelný" černý sáček, tak výsledek moc černý nebyl. Chuťově ale byl výsledek skvostný. Jen Janin manžel se tvářil smutně, že jsme navařily málo....
Tentokrá jsem sépii vařila v Paříži u kamarádky Jany, na trhu Marche d´Aligre, ráji všech hospodyněk, jsme si sépii nechaly vykuchat, což bylo milé, ale z váhy nám podstatně ubylo. Váček s černí také nebyl moc vydatný a neměla jsem po ruce ten "kouzelný" černý sáček, tak výsledek moc černý nebyl. Chuťově ale byl výsledek skvostný. Jen Janin manžel se tvářil smutně, že jsme navařily málo....
Uznejte, není to radost nakupovat na pořádném trhu?
Žádné komentáře :
Okomentovat